DŮVOD K OPTIMISMU

Evropská energetika prochází historickou transformací: Odklon od silné závislosti na dovozu a přechod na klimaticky neutrální, nezávislé dodávky. Ještě je před námi dlouhá cesta, než budeme moci autonomně uspokojovat své energetické potřeby pomocí forem energie s neutrálními emisemi CO, ale tohoto cíle můžeme dosáhnout, pokud se zaměříme na výrobu elektřiny. Po éře uhlí a potom ropy a plynu nyní začíná éra elektřiny, v níž Evropa zaujímá mnohem silnější pozici.

Příležitosti a výzvy pro papírenský ­průmysl a průmysl výroby vlnité lepenky

Naše odvětví čelí dvojí výzvě: Je energeticky náročné a zároveň je klíčovým hráčem v oblasti oběhového hospodářství a účinného využívání zdrojů. Přechod na CO₂ neutrální formy energie otevírá velké možnosti – od koncepcí přeměny odpadu na energii až po využití obnovitelného procesního tepla. Pomocí digitálních řídicích systémů a umělé inteligence lze zvýšit energetickou účinnost výrobních procesů a lépe recyklovat suroviny. Tímto způsobem může náš průmysl hrát průkopnickou roli při spojování ochrany klimatu a průmyslové konkurenceschopnosti.

IMG_5026

Dominique Ristori je uznávaným odborníkem na evropskou energetickou politiku. Francouzský odborník pracoval pro Evropskou komisi v různých funkcích v letech 1978 až 2019. Naposledy působil jako generální ředitel Generálního ředitelství pro energetiku Evropské unie. V současné době pracuje jako konzultant pro strategii.

Energetická politika EU je založena na prioritách bezpečnosti dodávek, udržitelnosti, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje. Je to téměř jako kvadratura kruhu, které zde musí odpovědné osoby v politice a podnikání dosáhnout. Cílem je pokrýt rostoucí poptávku po energii, zejména elektřině, která je způsobena především digitalizací, datovými centry a umělou inteligencí. Současně musí být zaručena bezpečnost dodávek, což je v současném geopolitickém kontextu velká výzva. Je naléhavě nutné jednat na všech třech frontách a komplexní výroba energie může nabídnout skutečná řešení.

Důvody této kritické situace jsou zřejmé. Zatímco pro naše hlavní konkurenty – USA, Rusko a Čínu – je energetika hlavní prioritou, v Evropě tomu tak dlouho nebylo. Pozitivní rozhodnutí otevřít přístup na trh s elektřinou a plynem a následně oddělit oblasti výroby, přepravy, distribuce a dodávek spotřebitelům se ukázalo jako nedostatečné. V důsledku toho se nejdůležitějším a často jediným kritériem výběru stala cena a do popředí se dostaly spíše krátkodobé než dlouhodobé cíle. Rozhodnutí podporovat dlouhodobé smlouvy na obnovitelné zdroje energie a jadernou energii je krok správným směrem, protože snižuje podíl plynu a posiluje energie bez emisí CO₂, které jsou navíc mnohem nezávislejší. Současně došlo k výraznému růstu ekonomiky, což dále zvýšilo poptávku po energii.

Silná stránka v oblasti obnovitelných a jaderných zdrojů energie

Současně se prosazuje cíl snížit emise skleníkových plynů. Cílem je dosáhnout do roku 2050 CO₂ neutrality: minus 55 % v roce 2030 ve srovnání s rokem 1990. Širší uplatňování zásady technologické neutrality pomůže společnostem tím, že jim poskytne větší volnost při dosahování tohoto cíle. Kromě toho mohou energeticky náročné podniky snáze využívat státní podporu, aby byly konkurenceschopnější vůči mimoevropským konkurentům. Tato poslední rozhodnutí budou mít pravděpodobně pozitivní dopad ve střednědobém horizontu. Na jedné straně nám to umožní snížit naši závislost na ropě a plynu. A za druhé posilujeme konkurenceschopnost naší ekonomiky.

EU je již nyní jediným významným hospodářským subjektem, který díky obnovitelným zdrojům energie a jaderné energii vyrábí dvě třetiny své elektřiny bez emisí CO₂, čímž přispívá k neutrální bilanci emisí CO₂. I když to zatím není všude zřejmé, trend k energetice bez emisí CO₂ a k energetické bezpečnosti bude v nadcházejících letech celosvětově sílit. Ve skutečnosti je pro všechny země důležité, aby dosáhly co nejlepší kombinace klimatické neutrality, konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti.

Neutěšená poptávka po technologii skladování

Přestože již byly podniknuty některé kroky, stále není důvod k tomu, aby se začalo slavit. Je to proto, že stále chybí jeden zásadní předpoklad pro další rozšíření obnovitelných zdrojů energie: účinná a cenově dostupná technologie skladování. V průběhu roku je stále příliš mnoho dní, kdy přebytečnou produkci solární a větrné energie nelze do sítě vůbec dodat. Obrovské plýtvání zdroji. Nyní nastal čas, aby členské státy podpořily společnosti v investicích do řešení skladování na základě evropského právního rámce. Pro zajištění stability evropské elektrické sítě je nezbytné co nejrychleji rozvíjet různé formy skladování energie souběžně s rozšiřováním solární a větrné energie. Udržení výroby jaderné energie v základním zatížení rovněž umožní stabilní řízení systému, který má být zcela neutrální z hlediska emisí CO₂. To je třeba řešit neprodleně a přispějí k tomu inovace podniků v oblasti nových skladovacích systémů.

Úspěšní budeme pouze tehdy, pokud budou Evropská unie, členské státy a podniky úzce spolupracovat. Stále je co zlepšovat. Bohužel dialog nebyl v minulosti vždy účinný. Potřebujeme také strategické cíle na evropské úrovni a krátkodobé a střednědobé cíle pro členské státy a podniky, které jsou realistické a dosažitelné. A pak bychom měli věřit v kreativitu a potenciál ekonomiky. Jsem si jistý, že přinese správné výsledky.

Nyní jsem mnohem optimističtější než před rokem, že můžeme dosáhnout našeho cíle, kterým je autonomní pokrytí našich energetických potřeb pomocí CO₂ neutrálních forem energie, a zároveň posílit naši konkurenceschopnost a udržitelnost našeho hospodářství. Je stále jasnější, že si musíme stanovit realistické cíle bez byrokratických překážek. První opatření v tomto směru již byla přijata a podnikatelská sféra stále více přispívá svými řešeními. Podniky dnes musí více investovat do inovací, aby mohly plně realizovat transformaci evropského energetického systému ve třech jeho rozměrech – bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Za tuto cenu bude zvyšující se výroba čisté energie v Evropě, zejména elektřiny, významně přispívat k posílení naší konkurenceschopnosti a nezávislosti.