Dieter Pfaff

Tato změna je obzvláště patrná v designu obalů. Mnoho obalů bylo dosud vyvíjeno především z technických, logistických nebo marketingových hledisek. V budoucnu budou muset vývojáři navíc zohledňovat, jak jejich řešení ovlivňují recyklační procesy. Kombinace materiálů, povrchové úpravy, lepidla nebo kompozitní struktury budou podrobeny důkladnějšímu zkoumání, pokud narušují recyklovatelnost. Princip „Design for Recycling“ tak výrazně nabývá na významu. „Při vývoji obalů bude v budoucnu nutné mnohem důkladněji prověřovat, zda jsou výběr materiálu a design z dlouhodobého hlediska v souladu s požadavky směrnice PPWR“, říká Wollny. Obaly budoucnosti se proto nebudou vyvíjet pouze pro výrobní zařízení a prodejní regály. Musí fungovat také v třídicích zařízeních, recyklačních procesech a materiálových cyklech.

Dalším klíčovým prvkem nařízení PPWR je předcházení vzniku obalového odpadu. Nařízení vyžaduje, aby se obaly omezily na nezbytné minimum. Prázdný prostor, zbytečné množství materiálu nebo předimenzovaná obalová řešení se tak dostávají pod stále větší tlak. To zasahuje především do ekonomických úvah podniků. Méně materiálu znamená menší spotřebu zdrojů, nižší přepravní hmotnost a v dlouhodobém horizontu potenciálně nižší náklady v rámci budoucích systémů likvidace a zpětného odběru. Pro materiálově efektivní obalová řešení se tím otevírají nové příležitosti. Řešení jako Next Generation Products od společnosti Progroup se řídí přesně tímto přístupem: snížit spotřebu materiálu a zároveň splnit nejvyšší požadavky na stabilitu, výkon a technické specifikace. „Čím méně materiálu lze použít při zachování srovnatelných vlastností, tím lepší jsou často i předpoklady z hlediska budoucích požadavků směrnice PPWR“, vysvětluje Wollny.

Kromě recyklovatelnosti se do popředí zájmu dostává také větší využívání recyklátů. Zejména u plastových obalů směrnice do budoucna stanoví závazné minimální podíly recyklovaného materiálu. Tím se výrazně zvyšuje poptávka po vysoce kvalitních recyklátech ze spotřebitelského odpadu. Zároveň vyvstává otázka, zda bude vůbec k dispozici dostatečné množství těchto materiálů. Již dnes se v oboru intenzivně diskutuje o tom, zda bude možné zajistit potřebné množství plastových recyklátů k naplnění stanovených kvót. Dostupnost vhodných sekundárních surovin by se tak mohla stát rozhodujícím konkurenčním faktorem. Pro obaly na bázi vláken z toho vyplývají další příležitosti. Řešení na bázi papíru již dnes disponují zavedenými sběrnými a recyklačními strukturami a lze je relativně snadno vrátit do stávajících materiálových cyklů. Výchozí podmínky se však v jednotlivých členských státech EU extrémně liší. Zatímco některé země již disponují výkonnými systémy sběru, třídění a recyklace, jiné se v tomto vývoji teprve nacházejí na samém počátku. Zároveň se značně liší návyky v oblasti balení, používané materiály i infrastruktura. „Nařízení stanoví společný rámec,“ říká Wollny. „Zda bude možné cíle -dosáhnout ve stanovených lhůtách, však závisí také na tom, jak rychle bude vybudována a dále rozvíjena nezbytná infrastruktura.“ K tomu se přidává další výzva: Stále ještě chybí řada delegovaných právních aktů, které mají konkretizovat klíčové požadavky. Mnoho podniků proto musí dnes přijímat rozhodnutí, ačkoli důležité detaily ještě nejsou definitivně stanoveny.

Nařízení posiluje odpovědnost těch, kdo obaly navrhují a uvádějí na trh. Zároveň roste poptávka po informacích o materiálech, složkách, recyklovatelnosti a cirkulaci. Z tohoto důvodu musí majitelé značek, obchodníci, výrobci obalů, dodavatelé materiálů a recyklační firmy spolupracovat mnohem úžeji, než dosud. „Optimální obal již v budoucnu nevznikne izolovaně“, říká Pfaff. „Vzniká díky výrazně intenzivnější výměně informací v rámci celého hodnotového řetězce.“ Obal se tak stále více stává společným úkolem. Mnoho podniků se zatím nachází na začátku tohoto procesu. Následující měsíce a roky budou zpočátku ve znamení zavádění nových požadavků. Dodržování předpisů proto zůstává ústředním tématem. Kdo však na PPWR pohlíží výhradně jako na regulační povinnost, ten se mýlí. Nařízení definuje pravidla hry pro svět obalů zítřka. Mění způsob, jakým se obaly vyvíjejí. Ovlivňuje rozhodnutí ohledně materiálů. Posiluje oběhové hospodářství a efektivní využívání zdrojů. A otevírá nové příležitosti pro inovativní a materiálově efektivní řešení. Nebo, jak to shrnuje Romy Wollny: „Bez změn to nepůjde.“